Historie

První přeštické družstvo košíkové bylo založeno v roce 1928 v rámci sokolského programu. Zpočátku hrálo zápasy jen na letním hřišti u sokolovny. Toto družstvo se pětkrát zúčastnilo přeboru ČOS. Prvními hráči byli: Karel Brada, Josef Naxera, František Velkoborský, Antonín Naxera, Václav Velkoborský, Karel Pytlík, Karel Císař a Karel Levora. V župním přeboru se družstvo umístilo na 1. místě před družstvy Klatov, Domažlic, Sušice a Švihova. V rámci kraje družstvo zvítězilo nad Bolevcem a v celostátním finále v říjnu 1930 skončilo v Brně na 3 místě. I v dalším období si tehdejší hráči vedli slibně, např. v roce 1931 zvítězili v župním i krajském přeboru a postoupili do přeboru ČOS v Pardubicích, kde obsadili 4 místo. V následujících letech se výkonnostní úroveň již neudržela, protože hráči odcházeli na vojenskou službu, někteří z Přeštic odešli úplně. Košíková jako sport však v Přešticích zapustila kořeny.
       V dubnu 1941 byla výnosem Zemského úřadu v Praze činnost Sokola zastavena. Tím byli sokolští sportovci prakticky vyřazeni z jakékoliv činnosti. Po rozpuštění Sokola část mládeže přešla do Klubu českých turistů. Tréninková a následně závodní činnost byla provozována na koupališti Ostrova Příchovice (KOP), kde vznikl mimo jiné kroužek košíkové, který si zde vybudoval letní hřiště. Největší zásluhy na něm měli J. Šlédr, J. Kašpar, K. Hájek a I. Skála. Za účelem teoretických i praktických instruktáží si tehdejší hráči pozvali vynikajícího odborníka a znalce košíkové - profesora plzeňského gymnázia Šindlera. Ten již vtiskl košíkové moderní výraz, nepříliš odlišný od dnešního pojetí hry.
       Aby nedošlo k přerušení pravidelných tréninků, bylo na podzim nutné přejít s činností někam pod střechu.Ve městě byl k dispozici pouze sál Spolkového domu. Ten posloužil i k odehrání soutěží. Trénovalo se poctivě a velmi intenzívně, což přineslo kýžený úspěch. Hned v zahajovacím kole se družstvo udrželo v první západočeské soutěži. Jejími dalšími účastníky byla družstva Škody, ČLTK, Skvrňan, Viktorie a Klatov. K aktivním hráčům tehdy patřili: Skála, Kašpar, Piskáček, Kasl, Šlédr, K. Hájek, Frouz, Kripner, Junger, Siegl, Roubíček, J. Hájek a bratři Hesové. Protože košíková v Přešticích získávala čím dál tím více na popularitě, přibývalo i hráčů na hřišti. Podle tehdejších pravidel se hrávalo s nepříliš častým střídáním, a tak aby si všichni zahráli, vzniklo další družstvo - Přeštice "B".
       V téže době začaly košíkovou v Přešticích hrát i ženy. Mezi první hráčky patřily: Hrubá,Šmatová, Fořtová, Skálová, Štruncová, Hajžmanová, Kratochvílová, Brabcová, sestry Černých a další.
       Konec II. světové války znamenal trochu paradoxně utlumení závodní činnosti mužů a žen. Důvodem byl poválečný pohyb obyvatelstva, stěhování, odchody na studia a jiná pracoviště. Poslední zápas mužů byl sehrán v květnu 1945 právě ve dnech osvobození města americkou armádou. Byl to zápas památný - soupeři byli američtí vojáci, ubytovaní v přeštické sokolovně. Domácí košíkáři utkání prohráli, i když s nepříliš velkým rozdílem.